Nedestruktivní kapilární kontrola svarů a povrchových chyb materiálu
Tato metoda kontroly slouží pouze k identifikaci povrchových vad materiálu, jako jsou póry, studené spoje, trhliny. Podstatou jsou tzv. kapilární jevy zkušebních kapalin. Princip spočívá ve využití vzlínavosti a smáčivosti, v barevnosti a fluorescenci vhodných kapalin, čili penetrantu. Jimi se pokrývá zkoušený povrch. Kapaliny vnikají do chyb. Když se odstraní přebytek penetrantu ze zkoušeného povrchu, zbývající penetrant se vzlíná v závadách a za pomoci kontrastní vývojky vytváří barevnou nebo fluoreskující indikaci vady. Taková vada se pak hodnotí vizuálně.
Kapilární metody se dělí na metody
- barevné indikace, kdy se chyba označuje většinou červenou barvou, protože červená dobře kontrastuje s obvykle bílým okolím
- metodu fluorescenční, kdy se vada označuje tak, že při ozáření ultrafialovým světlem fluoreskuje zeleně nebo žlutě a tím vytváří kontrast s okolím vady.
Jelikož je tato metoda velmi citlivá na přípravu zkoušeného povrchu, je nutno povrch před zkouškou dobře očistit od mechanických nečistot, nátěru a také ho odmastit.
Touto metodou je možné zkoušet pouze vady, které vyúsťují na povrch, tak aby do nich penetrant mohl proniknout. Není tedy možné zjišťovat vnitřní vady materiálů.
Zkoušet je možné kovové materiály i nekovové materiály. Není možné zkoušet pórovité materiály, protože ty by se kapilárními prostředky narušovali.
Nejlépe se tato zkouška osvědčila při plošných závadách jako jsou trhliny studených spojů, zdvojení a to i velmi jemné. Při mělkých a prostorových závadách jako jsou bubliny je výsledek většinou neuspokojivý.
Za největší výhodu se při této zkoušce označuje její principiální a aplikační jednoduchost, jakož i vysoká univerzálnost. Zkoušky jsou provozně i ekonomicky relativně levné, rychlé a při hodnocení výsledků poskytují minimum problémů.